Produkty
Jídelní lístek
Merlot
Zkratka: Me
Synonyma: Médoc noir, Vitraille, Sémillon Rouge
Podíl vinic v ČR: zatím jen ověřovací výsadby
Tradiční oblasti: Francie
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Původní francouzská odrůda geneticky blízka odrůdě Cabernet Franc, která ve Francii zabírá plochu kolem 80000 hektarů s narůstající tendencí. Její vína jsou součástí červených vín francouzského regionu Bordeaux, hlavně v oblasti St. Émillion a Pomerol, kde leží světoznámý zámek Chateau Petrus, jehož vinice na těžké jílovité půdě s vrstvami podloží prosycenými železem jsou osázeny téměř výhradně Merlotem. Odrůda se v posledních desetiletích rozšířila rychle po celém světě a vína si získala značnou oblibu. Jméno je odvozeno od francouzského názvu ptáka kosa (merle), který s oblibou ozobává malé bobulé z vekých hroznů Merlotu, neboť se zabarvují do modra dříve nežli u ostatních odrůd. Vína Merlotu jsou výborným doplňkem do směsí s odrůdou cabernet Sauvignon, protože jsou plná a svou měkkostí mírní agresivní třísloviny Cabernetu a urychlují jeho zrání.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2001
Období sklizně: od druhé poloviny října; zrání je středně pozdní. Ke konci zrání přibývá rychle obsah cukru a ubývají kyseliny
Barva: rubínová až tmavě granátová, odstín záleží na velikosti sklizně, a protože je odrůda plodná, objevují se na trhu i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí Vůně: jemná vůně přezrálého černého rybízu Chuť: nízký obsah kyselin, plnost, hebkost, vláčnost, dlouhé doznívání Ve vůni a chuti můžeme hledat: černé třešně, švestky, kompot, fíky, růže, po delším ležení na lahvi se objevují tóny tabáku lanýžů, kávy, čokolády nebo i hutného ovocného koláče
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Vína Merlotu se dají pít samotná, bez doprovodu jídel. Podávají se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragú, k telecím ledvinkám, k hříběcímu masu, k pokrmům s výraznou chutí rajčat, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálu
Víno: Víno se velmi leho a příjemně pije. Pro svou vláčnost jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost chuťových vjemů
Zkratka: MT
Synonyma: Rivaner, Rieszling-Sylvaner, Rizlingszilvani
Podíl vinic v ČR: 1999 - 17 % 2004 - 11,2 %
Tradiční oblasti: Německo (50 000 ha), Rakousko, Čechy, Morava, Švýcarsko, Slovensko, Maďarsko
Stáří a původ: mladá odrůda, Švýcarsko; Odrůda má ve Švýcarsku název Riesling x Silvaner podle domněle provedeného křížení mezi těmito odrůdami, které uskutečnil prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau. Křížení provedl v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisengeimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku. V současné době dokázal Dr. F. Regner z Vinařské školy v Klosterneuburgu pomocí genové analýzy, že se ve skutečnosti jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. Odrůda Müller Thurgau se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy, ale i do zámoří. Průměrné stáří na vinicích je 24 let. Nejvíce se pěstuje v Čechách a ve znojemské a slovácké podoblasti.
Rok zápisu Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od druhé poloviny září, plodnost odrůdy je vysoká a pravidelná
Barva: světlá se zelenožlutým odstínem Vůně: muškátová, s ovocnými odstíny Chuť: svěží, s nižším obsahem kyselin Ve vůni a chuti můžeme hledat: travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Vína odrůdy Müller Thurgau jsou vína ke každodennímu pití k prosté stravě a při společenské zábavě. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům
Víno: Při velkých sklizních, které se dají snadno docílit, je víno řídké a hořké. Správně zvládnutou technologií by se mělo vytvořit víno, které je nejlépe pít jako mladé, svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu. Současně by mělo mít k ostatním látkám přiměřený obsah kyselin, s užšími tóny muškátově ovocných vůní a s hladkým odchodem, který vyvolává dojem šťavnatosti a pobízí k dalšímu doušku. Bohužel se konzumenti setkávají i s víny málo aromatickými, širokými, plochými, s hořkou dochutí, která je výsledkem popření základních technologických poznatků o této odrůdě a která v poslední době zatlačují tuto cennou odrůdu do pozadí. Víno je rovněž vhodné do různých cuvée, zvláště s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin
Modrý Portugal
Zkratka: MP
Synonyma: Oportó, Kraljevina, Portugaljka, Portugizac Crni, Portugais Bleu, Blauer Portugieser
Podíl vinic v ČR: 1999 - 1,6 % 2004 - 3,9 %
Tradiční oblasti: Rakousko, Čechy, Morava, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, asi Portugalsko; Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysázeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Podle jména obce se jí také říkalo "Vöslauer". Pěstování se rozšířilo postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumívé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska. U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro svou vysokou plodnost, ale i proto, že se díky své jemnosti a svěžímu aroma dobře pije.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od druhé poloviny září; zrání hroznů je rané až středně rané. Hroznen může sloužit i jako kvalitativně nenáročný stolní hrozen
Barva: jemně rubínová Vůně: jemně květinová Chuť: lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická Ve vůni a chuti můžeme hledat: květiny, čerstvé seno
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Vína Modrého Portugalu se často pila při družné závabě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svým neutrálním dojmem výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům, k drůbežímu masu s hutnou úpravou i k těstovinám
Víno: Odstín červené barvy vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní než u Svatovavřineckého. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná. Při zrání vína se objevůjí vůně čerstvého sena. Použitím zvláštní technologie, tzv. karbonické macerace, lze z Modrého Portugalu vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína. To přichází na trh pod názvem "Martinské víno" v den svátku sv. Martina (11. listopadu). Víno Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se dosáhlo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku "Slovácký granát" a bývala velmi oblíbená
Chardonnay
Zkratka: Ch
Synonyma: Pinot Chardonnay, Morillon, Weisser Clevner, Gelber Weisburgunder, Feinburgunder
Podíl vinic v ČR: 1999 - 1,7 % 2007 - 4 %
Tradiční oblasti: Světová odrůda
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; odrůda pochází z Burgundska. Genovou analýzou bylo zjištěno, že pravděpodobně vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch. Původně se předpokládalo, že se jedná o mutaci Rulandského bílého (Pinot blanc), a proto se ve Francii označovala jako Pinot Chardonnay nebo Gamay blanc. V rakouském Štýrsku jako Morillon a v Alsasku jako Weisser Clevner. U nás se od nepaměti pěstovala ve smíšených výsadbách s Rulandským bílým. V současné době patří mezi módní bílé odrůdy a spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským nepochybně dává nejkvalitnější bílá vína na světě. Je to hlavní odrůda Burgundska, kde v oblasti Chablis dává světoznámá stejnojmenná vína na těžkých vápenitých jílech (kimeridžské jíly). Na křídových půdách oblasti Champagne je bílou složkou šampaňských vín. Chardonnay je rozšířenou odrůdou nejen po celé západní i východní Evropě. Například Kalifornie produkuje ročně přes 500 milionů lahví vína této odrůdy a v jejím rozšiřováním nezaostávají ani v Jižní Americe, Austrálii, Na Novém Zélandu a v Jihoafrické republice. V současné době je průměrné stáří na vinici 8 let
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1987
Období sklizně: od druhé poloviny září
Barva: světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá Vůně: intenzivní, plná, harmonická Chuť: plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná Ve vůni a chuti můžeme hledat: zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Víno se hodí pro slavnostní příležitosti. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanovou omáčky. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře. Poradí si i se steakem. Vyhýbejte se tučným rybám a octu
Víno: Vína Chardonnay jsou uznávanými, vyhledávanými a v současnosti nejmódnějšími víny na světě. Dokonce i pěstitelé si tuto odrůdu velmi zamilovali, hlavně kvůli jeho přizpůsobivosti. Daří se mu v mnohem širší škále klimatických a půdních podmínek než většině ostatních odrůd. Bývají často využívána také pro výrobu šumivých vín. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějším klimatu bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu. Na těžkých půdách mají minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8 až 10 letech. Chardonnay s teplých klimatických podmínek mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu a někdy medu i karamelu. Taková vína stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo po 3 až 5 letech zrání v láhvi. Při výrobě vína v malých dubových sudech typu barrique vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování). Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Větší obsah zbytkového cukru chuť vína nepříjemně rozšiřuje
Přečtěte si rozsáhlý článek o odrůdě Chardonnay zde